Archiv Červenec,2010

• Rozloučení s Tchaj-wanem

  Datum: 2010.07.10 | Kategorie: Tchaj-wan | Komentářů: 0

  Doba mého pětiměsíčního pobytu na Tchaj-wanu se nezadržitelně přiblížila ke konci. Na začátku jsem si myslel, že už v květnu nebo červnu se budu těšit domů a bude mě to tu nudit. Opak je pravdou. Domů se sice trochu těším, ale nejraději bych se sem opět hned vrátil, neboť tato země mi opravdu přirostla k srdci. Samozřejmě tu vše není ideální … doprava ve městě je k zbláznění, je tu velká přelidněnost, znečištěné ovzduší, pokud přijdete na koleje po půlnoci, dostanou vaši rodiče výhružný telefonát (což je při představě, že by někdo volal rodičům mého 26letého kamaráda z kolejí, opravdu směšné). Tchaj-wan jsem si oblíbil hlavně díky přátelskosti místních lidí. Spolužáci z IT ačkoli neuměli anglicky se se mnou vždy dávali do řeči, našel jsem si tu několik dobrých kamarádů (hlavně díky Jakubovi, který zde studoval angličtinu, takže jeho spolužáci řeč ovládali) a přítelkyni (zatímco v Česku o mě skoro žádná ani nezakopla – těžko říct, zda je to náhoda, nebo zda Češky a Tchaj-wanky vyznávají různé hodnoty).

  Přestože bych tu dál zůstal, nejde to. Zpáteční letenka je již zakoupena, hned po příletu mě čeká týden školy a v srpnu budu dodělávat čtyři zkoušky tak, abych se mohl příští rok pokusit o bakaláře. Alespoň mě může těšit, že jsem poslední měsíc nemusel žít na kolejích (kterým jsme s Jakubem trefně dali přezdívku „vězení“) a mohl bydlet s přítelkyní v pronajatém pokoji. Velmi mě potěšily i dárky od spolužáků z čínštiny, které mně a Jakubovi předali na „rozlučkovém“ obědě. Teď bude bohužel následovat třicetihodinová cesta domů přes Luzhu – Kaohsiung – Taipei – Frankfurt nad Mohanem – Norimberg – Prahu – Hradec Králové – Smržov.

  Rozhodnutí jet studovat na Tchaj-wan rozhodně litovat nebudu.

  Video – můj život na Tchaj-wanu

  Fotogalerie z posledních dní zde.