Na konci srpna jsem se vrátil zpět na Tchaj-wan, kde nyní budu rok studovat čínštinu na National Cheng Kung University v Tchaj-nanu. Už samotný let byl docela dobrodružství. Kvůli cenové politice leteckých společností jsme byli nuceni já a Jamie letět z ČR zvlášť, neboť zatímco Jamie měla zpáteční letenku, já si zakoupil jednosměrnou (u zpáteční letenky se totiž člověk musí do půl roku vrátit, zatímco já zde zůstanu rok) s jiným letem, který mě vyšel o mnoho levněji. Let vypadal následovně: Praha – Frankfurt – Tchaj-pej – Kaohsiung. V Praze při odbavení mi však pracovník ČSA odmítl odeslat zavazadlo do cílového Kaohsiungu s tím, že si jej v Tchaj-peji musím vyzvednout a znovu nechat odbavit, neboť mají takové nařízení. Ani moje námitka, že mám v Tchaj-peji pouze hodinu na přestup, pracovníka u odbavování nepřesvědčila. Ve Frankfurtu byla však pracovnice letiště velmi ochotná (ihned bylo poznat, že se nacházím v jiné zemi) a zaslala zprávu do Tchaj-peje, aby zavazadlo odeslali do Kaohsiungu, s tím, že se mám u pracovníků China Airlines ještě ujistit, zda je mé zavazadlo skutečně v tom správném letadle. Při letu Frankfurt – Tchaj-pej jsem se na to ptal stewarda, který mě uklidňoval, že mají spolehlivé komunikační systémy a že nemusím mít obavy. V Tchaj-peji u odletové brány jsem se i tak pro jistotu ještě zeptal pracovnice, která kvůli mému zavazadlu nejspíš zburcovala celé letiště, neboť telefonovala asi na pět čísel a poté ještě vysílačkou Zavazadlo nakonec úspěšně dorazilo do cíle. Při krátkém letu Tchaj-pej – Kaohsiung jsem se v letadle bavil s učitelem z jedné vysoké školy v Tchaj-nanu. Nevěděl, kde je Česká republika, avšak stačilo říct Československo a „Klaus a pero“ a okamžitě věděl, o kterou zemi se jedná
Prvním krokem, který jsem zde musel provést, byla zejména žádost o tzv. Alien Resident Certificate, něco jako občanka pro cizince. O tento průkaz je třeba zažádat, pokud zde člověk plánuje zůstat více než 6 měsíců. Doufám, že ziskem tohoto průkazu odpadne nutnost neustále s sebou nosit cestovní pas. Dále jsem se zaregistroval ve škole a otevřel si na poště bankovní konto, kam mi bude škola měsíčně zasílat stipendium. Kvůli cestování do školy jsem si koupil skládací kolo, které je praktické i z toho důvodu, že jej lze bez problému vzít do metra, takže ho pravděpodobně dobře využiji i za rok v Tchaj-peji.
Jak již bylo řečeno, tento rok budu studovat National Cheng Kung University v Tchaj-nanu. Tchaj-nan je město, které se nachází na jihu Tchaj-wanu. Bylo založeno nizozemskými kolonizátory, kteří odsud byli v 17. století vyhnáni vojevůdcem Koxingou, který se taktéž jinak označuje jako „Cheng Kung“ (odtud pochází název mé univerzity). Nyní má toto město přes 1,8 miliónu obyvatel. Nachází se zde mnoho pamětihodností – postupem času Vám jistě některé na těchto stránkách představím. Zde můžete zhlédnout video, prezentující město a školu, kde budu studovat (v angličtině).
Na konci srpna jsem se vrátil zpět na Tchaj-wan, kde nyní budu rok studovat čínštinu na National Cheng Kung University v Tchaj-nanu. Už samotný let byl docela dobrodružství. Kvůli cenové politice leteckých společností jsme byli nuceni já a Jamie letět z ČR zvlášť, neboť zatímco Jamie měla zpáteční letenku, já si zakoupil jednosměrnou (u zpáteční letenky se totiž člověk musí do půl roku vrátit, zatímco já zde zůstanu rok) s jiným letem, který mě vyšel o mnoho levněji. Let vypadal následovně: Praha – Frankfurt – Tchaj-pej – Kaohsiung. V Praze při odbavení mi však pracovník ČSA odmítl odeslat zavazadlo do cílového Kaohsiungu s tím, že si jej v Tchaj-peji musím vyzvednout a znovu nechat odbavit, neboť mají takové nařízení. Ani moje námitka, že mám v Tchaj-peji pouze hodinu na přestup, pracovníka u odbavování nepřesvědčila. Ve Frankfurtu byla však pracovnice letiště velmi ochotná (ihned bylo poznat, že se nacházím v jiné zemi) a zaslala zprávu do Tchaj-peje, aby zavazadlo odeslali do Kaohsiungu, s tím, že se mám u pracovníků China Airlines ještě ujistit, zda je mé zavazadlo skutečně v tom správném letadle. Při letu Frankfurt – Tchaj-pej jsem se na to ptal stewarda, který mě uklidňoval, že mají spolehlivé komunikační systémy a že nemusím mít obavy. V Tchaj-peji u odletové brány jsem se i tak pro jistotu ještě zeptal pracovnice, která kvůli mému zavazadlu nejspíš zburcovala celé letiště, neboť telefonovala asi na pět čísel a poté ještě vysílačkou 
Zavazadlo nakonec úspěšně dorazilo do cíle. Při krátkém letu Tchaj-pej – Kaohsiung jsem se v letadle bavil s učitelem z jedné vysoké školy v Tchaj-nanu. Nevěděl, kde je Česká republika, avšak stačilo říct Československo a „Klaus a pero“ a okamžitě věděl, o kterou zemi se jedná 
Prvním krokem, který jsem zde musel provést, byla zejména žádost o tzv. Alien Resident Certificate, něco jako občanka pro cizince. O tento průkaz je třeba zažádat, pokud zde člověk plánuje zůstat více než 6 měsíců. Doufám, že ziskem tohoto průkazu odpadne nutnost neustále s sebou nosit cestovní pas. Dále jsem se zaregistroval ve škole a otevřel si na poště bankovní konto, kam mi bude škola měsíčně zasílat stipendium. Kvůli cestování do školy jsem si koupil skládací kolo, které je praktické i z toho důvodu, že jej lze bez problému vzít do metra, takže ho pravděpodobně dobře využiji i za rok v Tchaj-peji.
Jak již bylo řečeno, tento rok budu studovat National Cheng Kung University v Tchaj-nanu. Tchaj-nan je město, které se nachází na jihu Tchaj-wanu. Bylo založeno nizozemskými kolonizátory, kteří odsud byli v 17. století vyhnáni vojevůdcem Koxingou, který se taktéž jinak označuje jako „Cheng Kung“ (odtud pochází název mé univerzity). Nyní má toto město přes 1,8 miliónu obyvatel. Nachází se zde mnoho pamětihodností – postupem času Vám jistě některé na těchto stránkách představím. Zde můžete zhlédnout video, prezentující město a školu, kde budu studovat (v angličtině).
